Mistrovství Polska ve Warzone dle BML
Mistrovství Polska ve Warzone
Varšava 14. – 16.10. 2005
Poprvé jedeme z Česka do Varšavy! V pátek to začalo dobře, v Ostravě jsem totiž Baxe našel krátce poté co jsem vystoupil z vlaku a předal jsem mu nový kufřík na figurky. Dál to bylo horší, naše EC mělo hodinu zpoždění, takže jsme do Varšavy přijeli po 23.00. Naštěstí pro nás po domluvě přijel organizátor Warzone turnaje – Sosna. Zavezl nás na gymnázium a pak jsme skutečně jen zírali na ty doposud prázdné prostory zaplněné po okraj hracími stoly. To už jsme věděli, že Poláci skutečně mají svou hráčskou základnu obrovskou a že nás čeká nevšední zážitek. A taky že ano. Samozřejmě nejvíce stolů obsadil Warhammer – ten se skutečně hrál v obou napěchovaných tělocvičnách. Na chodbách a ve třídách se hráli hry ostatní. Mordheim, Warzone, Chronopia, WW 2 a spousta dalších figurkových, méně i stolních her, ty byly spíše pro odpočinkové partie. Vzpomínám si, že jsem tam vůbec nezahlídl Warhammer 40 000 (ten jsem asi přehlídl) nebo karetní hry (možná mají sólo turnaj). Vlastně figurky Warhammeru 40 000 jsem viděl jen jako nádherně vytvořený terén rozstřílených vozidel s mrtvolami.
Sobota
Na Warzone turnajj se sešlo přes 30 hráčů, mezi nimi i jedna hráčka - Monika. Když jsem jí tvrdil, že jí fandím, protože v Čechách není ani jedna hráčka, odvětila, že v Polsku je ona jediná. Od Bratrstva přešla k Bauhausu (její favorit je Max Steiner), to jsem ještě nevěděl, že s ní nakonec budu taky hrát. Nakonec jsme zaplatili 30 zlotých zápisné, Sosna se nám omlouval, že to tak musí být kvůli Excelsioru. Aby se nám revanšoval, za to že jsme poprvé dojeli, jsme si mohli vytáhnout z krabice namátkou jakoukoli figurku v ceně 19 zl. Já vytáhl Ducala a Bax tasil Last ritesmena.
Systém turnaje:
hraje se 5 zápasů, k prvnímu zápasu si soupeře můžete domluvit, v dalších kolech se už nasazují podle dosažených výsledků tak, aby spolu hráli vždy hráči s co nejvíce podobným počtem bodů. Když rozhodčí oznámí konec času, dojíždí se pouze aktivovanou jednotkou (oddílem). Většinou se stihnou odehrát tak 3 kola, někdo i víc. Maximum je 6 kol, platforma a stoky po 8, ale chtěl bych vidět ty rychlíky co to stihnou.
Na každé mapě je umístěno 5 značek, které musíte získat a udržet. Kdo má víc – vyhrává a přičte se mu ještě jeden bod za vítězství. Na konci si každý ještě spočítá své ztráty na figurkách a ty se mezi soupeři odečtou. Důležitější jsou samozřejmě ty první body, body za armádu jsou pomocné. Příklad: Zaberete 3 body na mapě, soupeř jeden. Do kolonky se vám započítají 4 body (3+1 za vítězství) a soupeři 1 bod. Soupeř byl ale úspěšnější co se týče střelby a zničil vám modely za 450 bodů, vy jemu jen 320 bodů. To se odečte mezi sebou a do kolonky pomocných bodů vám přibude -130 a jemu + 130. Kromě soupeře se ještě losují čísla stolů s různými terény.
Moje turnajová armáda Cybertronicu 1200 bodů
Univerzální armáda, bez proxování, s enhancementy
Grunt oddíly:
- Lidský dobrovolník (4x + sgt.) 83
- Chaseur (4x + sgt.) 91 + 5 extra ablative amor
- Mašiňák I. (4x + LMG) 146
- Zdokonalený chaseur (2x) 76 +2 extra ablative amor
Support:
- Chemiman 56 +1 data scope
- Chemiman 56
Elitní oddíly:
- Šoker (4x + sgt.) 131
- Zrcadloun (4x) 156 +4, +4 torzo enhanc., leg enhanc.
- Attila (3x) + Škorpion 205
Individuality:
- Vince Diamond 54
- Šoker kapitán 48
- Cyril Dent 52
- Kapitán lidských dobrovolníků 30
Tato armáda se mi dost líbí, je v ní všechno, pušky s dlouhým dostřelem, meče na blízko, infiltrační jednotka, paragáni, LMG, 1x HMG, 1x plamenomet a dokonce 1x raketomet. A také několik reziduálních zbraní. Hlavně spousta odolných jednotek, skvělí jsou dva Chemimani s dostřelem na cokoliv, Zrcadlouni s vylepšeními, které jim přidá dalších +2 do síly. A dobří jsou i Zdokonalení chaseuři – sice mají směšnou zbraň na dálku, ale na blízko jsou skvělí a hlavně mají Průzkumný výcvik, který je ideální právě proti vykládání deployment karet. Slabším bodem je, že paragánští šokeři mají většinou jen pistole. Drobnou chybkou je, kdyby měli Attilové bojovat na blízko – nemají k tomu vybavení, na druhou stranu s jejich silou jim stačí se lehce odtrhnout a pálit. Slabší je kapitán lidských dobrovolníků, který má bohužel jen brokovnici, ale zato je rychlý.
Jak jsem později zjistil měl jsem ve své armádě jednu chybu – škorpiona mohu do oddílu Atilů přidat jen, pokud jsou Atilové tři, já měl dva. Soupeři mi tuto chybku tolerovali. Jinak místo deployment karet se používali normální lístečky, soupeři měli spoustu modelů vlastní výroby o amatérském malování nemluvě. Zaujal mě vyrobený model Cybertronického Cancer mounted machine gun – představte si horní polovinu chausera namontovanou do chodícího podvozku na čtyřech nožkách, v průměru měl model asi dva palce jako vulkán a stejně tak i na výšku. Byli tam i různé converty a proxi, třeba v první bitvě mishimský chemical sprayer nebo ve třetí bitvě místo Semaiova nefarita v minisukni byl polní agent v kvádru. Prostě nic se nejí tak horké, jak se na první pohled z pravidel turnaje zdálo. Ještě si vzpomínám na smutný příběh jednoho podomácku vyrobeného behemota, který majiteli dvakrát spadl na zem a protože byl z nějakého křehkého plastu, skončil postupně bez všech horních končetin… (Mimochodem Pepův behemot je o dost lepší a věrnější).
1. bitva - Platforma
Mně si jako prvního soupeře zamluvil jeden 20 letý klučina - Katsumoto, který si asi myslel, že budu lehkým soustem, když jsem tam poprvé, ale po naší bitvě bylo vidět že jsem získal jeho respekt. Terén platformy má boční nástupní zóny, které jsou propojeny soustavou mostů s věží. Že je pod mosty voda, jsem se dozvěděl, až když jsem udělal výsadek a jeden šoker tam přistál, tudíž byl mrtvý. No nic, málo informací a ta ztráta nebyla tak velká. Co bylo horší, že platforma byla v noci – takže výhled omezený tuším do 18 palců s -4 RC, ještě šlo reagovat v celém kole, na toho kdo vystřelil (že je vidět výstřel) i na delší vzdálenost , ale s postihem -8 RC. Vyzkoušel jsem si prvně deployment, jen škoda, že jsem nemohl kvůli viditelnosti použít Průzkumný výcvik mých Zdokonalených chauserů. Soupeř hrál Mishimu, kromě klasických oddílů tam měl osobnosti, dvě Meky a pak ještě dvě vozítka něco jako hurikánochod (modely vlastní výroby !!!). Ovšem Toshiro i Yojimbo lehli v druhém kole po výsadku šokera kapitána, který je hned zpražil gehenou a šli do kytek. Zbytek byl vyrovnaný něco sejmul on mě, něco já jemu. Odbouchal jsem mu i část jeho facelles, které se nehnali po mě, ale po bodech. Tu bitvu jsme nakonec remizovali, každý získal po dvou bodech (proto se žádný bod za vítězství nepřipsal) a když jsme odečetli ztráty, měl jsem +14 a on -14. Později jsem zjistil , že na těch platformách, mi ani ten šoker co spadnul do vody, nemusel zemřít. Zapomněl jsem, že ho do 3 palců můžu umístit na volné prostranství, kdyby měl spadnout na překážku nebo do vody. Naštěstí tahle věc tolik nerozhodovala a ta první remíza byla zasloužená.
2. bitva – Stoky
Losování mi za protivníka přihrálo jedinou hráčku Moniku s Bauhausem a terén stoky. Ve stokách má každý na své straně 3 nástupní zóny, karty se nevykládají. Kromě místností jsou tam užší 1,5 a širší 3 palcové chodby. Do úzkých chodeb se vejde jen model velikosti 2, do širších buď model velikosti 3 nebo vedle sebe max dva modely velikosti 2. Co je větší má smůlu a zůstává v nástupní zóně (třeba její skimmer). Já měl max velikost 3 a byl jsem v pohodě. Ve stokách je mlhavo, proto dohled jen 9 palců (zase moji chemimani nevyužili sniperky). Střelba nad 6 palců (max do 9) má postih -2. Monika hrála ducal, venušany, M85-T, Maxe i Valerii. Jako soupeř byla velmi příjemná, dobře se s ní hrálo i povídalo, nemá v sobě takovou tu chlapskou touhu hrát vždy na výsledek a hra ji baví. Další pravidlo, které jsme hráli špatně a které jsem se dozvěděl – přes své figurky se mohou přesouvat jen modely ze stejného oddílu, jinak ne. Tak se stalo, že jsem se po prvním kole zašpuntoval v chodbách svými jednotkami a měl jsem co dělat, abych to v následujícím kole dobře rozhýbal. Jinak jsem ale měl většinu času mírně navrch, ovšem vítězství jsem strhnul na svou stranu až před koncem časového limitu aktivací poslední jednotky – Atilové se Škorpionem. Atilové odbouchali jejího ducala, který stál na neobrácené značce a škorpion díky svému pohybu v druhé akci na značku skočil a ve třetí ji obrátil. Moje první výhra, já bral 3+1 bod, Monica dva body, na ztráty jsem měl navrch + 61 bodů, ona -61 bodů. Při této partii jsem si uvědomil jak důležité je být rychlý, hnát se dopředu za body, protože 2,5 h času je relativně málo a každou jednotku aktivujete v průměru jen třikrát.
3. bitva – Pustiny
Soupeř Kuklik se zpočátku jevil jako sympatický, ale pak bylo vidět, že to moc „žere“ a hlídal si každý milimetr. Nu což, i tak se dá hrát a já si to také rád pohlídám. Pustiny – měli level 4, tzn. že toto číslo odečítám od 20 a na začátku kola se hází, pokud tedy padne 17,18,19,20 – jsou postihy ještě tvrdší. Ale i ty základní omezení terénu v každém kole stáli za to. Vane pustinný vítr, tzn. -2 RC, CC a když při střelbě selžeš (20), zbraň se zasekne a potřebuješ akci na opravu zbraně. Také pohyb je stále redukován o -1. Soupeř hrál Semaie, překvapilo mě, kolik měl infiltračních jednotek a mnohem později ještě víc, když jsem v pravidlech zjistil, že infiltraci má většina Semaiových grunt oddílů. Přesto se mi proti němu hrálo velmi dobře, také proto, že jsem při deploymentu mohl použít své Zdokonalené chausery a část jednotek jsem mu odkryl a po iniciativě způsobil první ztráty sniperkama, které šli na této mapě konečně naplno využít. Tyto první ztráty určily ráz hry, kdy se sice tlačil dopředu díky nasazeným infiltračním oddílům, ale ty jsem rychle likvidoval dalekým dostřelem. Navíc asi neměl Cybertronic v malíčku, šel spíše po těch Zdokonalených chauserech, kteří byli více vepředu a zabrali nepřístupný bod, který se mu nakonec přes jeho úsilí nepodařilo obrátit na svou stranu. I mašináci a zrcadlouni díky pohybu zabrali po bodu a zasekali si. Konečný verdikt 3+1 bod pro mě, 1 pro něj a asi +123 bodů pro mě a -123 pro něj. Největší ztrátu jsem si udělal sám, když můj kapitán šokerů bohužel přistál do 3 palců od jeho jednotky a byl tak zajat. Škoda, jeho gehenna by určitě vyřešila dost jeho dalších vojáků. Dojem mi zkazil jen zbytečný spor, který stejně nic neřešil, kdy jsem i já přidal na emocích, hlavně proto, že se mi nedařilo soupeři vysvětlit česko-polsko-anglicky svůj názor. Rozřešení kostkou jsem vyhrál a pak jeho psychiku dorazil další spor o zteč, kterou prováděl přes okno ve druhém patře a kterou rozhodčí rozhodl v můj prospěch. S trpkým úsměvem mi soupeř pak podal ruku. Pozn. – Můžete ze šplhu přejít do zteče, jen tehdy pokud nepřátelský model se dotýká zdi na druhé straně, jinak normálně dokončí svůj pohyb, postaví se co nejblíže zdi a zteč může provést až dalším kolem. (můj model stál v patře, palec od okna…).
Poznatek – infiltrace je velmi silná – ještě že mám zrcadlouny. Můžete je nasadit kamkoliv do vzdálenosti min 6“ od nepřátel nebo vítězných bodů. Paradeploy je také super – hrajeme to u nás dobře, příjemně mě překvapilo jen, že mohu dopad umístit i do soupeřovi nástupní zóny, myslel jsem, že to nelze.
Večer
Mrzel mě konec posledního sobotního zápasu, ale hřálo mě vědomí dvou výher a remízy a celkem 10 bodů. Věděl jsem, že dostanu ty silnější soupeře a že někteří borci měli po 3 kolech i 14 bodů, takže jsem byl zvědav jak to v neděli dopadne. Večer jsme se ještě trochu prošli na čerstvém vzduchu a pak pokecali s ostatními (Bax až do čtyř ráno). Poznatek – zeptáte-li se někoho ve Varšavě na cestu, z 80% vám odpoví, že není z Varšavy. Rozhovory s polskými přáteli byli fajn – dozvěděli jsme se například, že se chystají nové modely, neví se sice kdy budou v prodeji, ale připravují se. Jejich kamarád, totiž pro Excelsior figurky vyrábí (a vyrábí je rovnou i pro ty kamarády :o). V první řadě se můžu těšit hlavně já a další cybertroničtí hráči, neboť jako první se chystá zmiňovaný Cancer mounted machine gun a nějaké další modely Cybertroniku, ale nevěděl které. Můj odhad je, že mezi nimi nebude chybět Surveiler, jehož fotka modelu kolovala i na Hofylandu. V souvislosti s tím, jsem si vzpomněl na Pepu, kdyby v Polsku věděli, jakého tady máme zručného výrobce figurek, možná by měl Pepa o zakázky vystaráno. Škoda, že tam nebyl a neprezentoval své výtvory.
4.bitva – Arktida
Neděle a v pořadí čtvrtá bitva. Soupeř THC (Time has coming) potvrdil svou přezdívku a na turnaj dorazil s 20 minutovým zpožděním. Hrál jsem zase proti Bauhasu, 5 ducalských oddílů, vlčí dragouni včetně raketometu, jeden oddíl viktorů, Konrád von Juntz.
Arktida – podobně jako pustina, se hází v každém kole, tady byla úroveň 6, tzn. že se házelo na horší podmínky při hodu 15,16,17,18,19 a 20. Základní omezení byla -2 RC, CC, LD. Dohled 24 palců. Hlavně postih na LD byl horší – nevyplatí se čekat, házet na morálku apod. Jinak THC byl to opět velmi příjemný povídavý soupeř a oba jsme si dobře zahráli. Potěšilo mě, že také nemusí hrát drsně na výsledek (jeho armáda byla taková lidská, Bauhaus může hrát i horší špeky) a bavil se hlavně hrou. Hra byla vyrovnaná, oba jsme měli po dvou bodech. Boj o střed mostu v centru mapy byl krutý, ležel tam rozhodující třetí bod. Já ho svými mašiňáky zabral, tušil jsem, že v otevřené palbě půjdou do kytek, ale věřil jsem si, že to udržím. Abych odvrátil jeho pozornost hodil jsem mu do týla výsadek šokerů – povedl se, i s málo akcemi jsem odeslal viktora a pár ducalů pod zem. Záměr byl takový, že i šokery jsem chtěl obětovat za cenu udržení mostu, ztratím sice hodně pomocných bodů, ale vyhraji bitvu. Následný hod na iniciativu jsem prohrál, soupeř hodil 20 a bohužel předáním rozkazu aktivoval hrdinu a svůj oddíl. Až na jednoho šokera mi tak výsadek vybil. Škoda, zvlášť kapitán s gehenou mě hodně mrzel, věřil jsem, že mu tam ještě něco sežehnu. Ale střed jsem zatím držel. Nakonec jsem jej ale neudržel – to co se mi podařilo v bitvě s Monikou, se podobně stalo teď mě. Ke konci zápasu vlčí dragoun doběhl na značku, kterou předtím zabral v té době již zničený mašiňák. Přesto, že jsem z čekání na něj třikrát vystřelil, díky silnému pancíři hod ustál, získal bod a vítězství na svou stranu. Posledních 5 minut jsem už jen dohrával, protože jsem věděl, že už nemám čím bod zabrat zase zpět, protože mé jednotky byli dále. Bral 3+1 bod, já dva a i když jsem riskoval, ztráta pomocných bodů pro mne nakonec nevyzněla tak hrozně, – 252 bodů. Tohle byla zlomová bitva, když jsem si pak zpětně v hlavě promítal co jsem mohl udělat lépe, bylo to několik věcí – zapomněl jsem při vykládání skrytě vyložit jednotku Zrcadlounů s infiltrací, pak už bylo pozdě a musel jsem ji nasadit normálně do nástupní zóny. Oddíl chauserů jsem také nevyložil příliš dobře a vzhledem k tomu, že jsme odehráli jen 3 kola, tak se moc nedostali k palbě. Tyhle dvě mé chyby napomohli k tomu, že jsem pak těsně prohrál. No nic, příště.
5.bitva Bažiny
Nevím jak se mapa jmenovala, ale měla uprostřed vojenský hangár, na jehož střeše byl prostřední nejrizikovější bod k zabrání. (mimochodem hangár byl vtipně proveden z vlnité lepenky). Žádné postihy na pohyb ani na viditelnost, sem tam malé ostrůvky lesíku s obvyklými postihy a jen kolem hangáru byli velké plochy bažiny, kde byl pohyb poloviční. Soupeř byl silný, tedy hlavně jeho armáda – hrál jsem opět proti Bauhausu. Měl ji velmi brutální – Dva oddíly ještěrkových mounted husarů, Johana Emilgoltze, dva oddíly viktorů, doplněné o povinné čtyři oddíly ducalů. S tak silnou armádou, nemusí být člověk ani velký taktik. Jako kluk byl fajn, velmi ukecaný, štval mě jen tím, že mi říkal házej házej, pořád pospíchal (asi aby nahnal co nejvíce bodů), ovšem sám si občas nehleděl hry a klidně vykecával s okolím. Ale jinak v pohodě, takový uspěchaný človíček. Odpovídal tomu styl jeho hry - hrnul to. A nutno říci, že úspěšně.
Tady musím říct, že měl armádu sestavenou skutečně pro podmínky tohoto turnaje – stoly jsou krátké, body v prostředku, viktoři mají pohyb 4 a ještěrky mají pohyb 5. Jednoduchá taktika – ještěrky vyrazí a zaberou co se dá, viktoři hned za nimi je kryjí palbou (DMG 15!), ducalové hlídají okolí nebo tvoří kanonfutr. Snažil jsem se, úspěšně jsem mu decimoval ještěrky střelbou, ale ten jejich pohyb 5 a odolnost 3 prostě pozabírala většinu bodů, a tolik akcí na střelbu jsem zkrátka neměl, aby nedoběhl. Přesto se ale ještěrky nedostali se mnou téměř do kontaktu (kde je jejich síla), kromě mašińáků, kteří šli na zteč. A překvapil jsem ho opět dobrým výsadkem do týla, kdy mu lehli hned dva viktoři a oddíl ducalů. Ovšem většinu značek bral on a vítězství i když ne drtivé na ztráty, ale v klidu na body, bylo jeho. Bral 4+1 bod, já 1 a ztrácel jsem -165 bodů. Ještě musím říci, že když byli ještěrky už blízko, vyřešil je Vincek na point blank s modifikátorem 3(x3) a potěšilo mě, že Diana, postavila na nohy hodem 5, 5 peopla a chausera v jednom kole. A soupeř hrál dobře tactical sense. Poznatek - síla je v tom, že můžete střílet na jinou nepřátelskou jednotku ve výhledu, která je do velící vzdálenosti nejbližší nepřátelské jednotky. Střílel mi tak na individuály stojící za (ale ve výhledu) mými gruntovými oddíly. Jinak v této partii se konečně dostala více ke slovu Diana, která v ostatních partiích nenašla moc uplatnění. Více jsem používal (a s úspěchem) kouřové granáty, kdy oddíl šokerů napřed střílel a poslední volný šoker je pak zezadu zakryl clonou a přes postih -3 na vše se soupeři už nechtělo střílet. Dobrá taktika, protože jinak mají šokeři slabé zbraně a musí jít hodně na blízko.
Poznatky:
Medik – léčení může použít vícekrát v kole, ale ten samý model smí v kole léčit jen jednou. Podle jejich FAQ – škorpion – má raketomet ne Indirect, ale direct. Škoda, ale hrůza to není. A rozhodně, když ho budu brát tak mu budu dokupovat AP munici s templatem, to bude hukot.
U Chemimanova chemical warfare systemu jsme se neshodli – podle našich FAQ má small explosion template dávat před chemimana, podle polských FAQ centrovat na chemimana. Logičtější mi přijde to polské, i když se tím jeho dosah sníží.
Při používání deployment karet - když vyložím jednotku otevřeně (třeba zdokonalené chausery), tak již nemůžu já ani soupeř otáčet falešné deployment karty a mást protivníka – počkáme, až jsou všechny otočené a ty falešné se na konci prostě odstraní.
Co se týče debaty o Bauhausu – jsem pro abychom udělali jediný zásah do pravidel a ignorovali větu o tom, že jako suporty si můžeš vzít cokoliv za elitní oddíl od jiného elektora. Tak totiž může hráč Bauhausu vybírat až ze 13!!! možných suportů a ne ledajakých. Jako suport si může vybrat právě i silný oddíl, ještěrek, viktorů, vulkánů apod. Nevadí, že při porovnání jednotek jsou bauhauské buď při srovnatelných statistikách levnější, nebo při srovnatelných pořizovacích cenách lepší, nehledě na dobrou všestrannou výbavu – proti tomu se dá hrát a doplňuje to tak archetyp německých kvalitních výrobků. Ale s těmi suporty jiných elektorů je to skutečně velká nerovnováha oproti všem ostatním (co mají například říkat hráči Bratrstva s jediným možným suportem). Odděláním této věty budou platit obvyklá pravidla – můžeš hrát Homebuilder armádu nebo Homebuilder a jednoho elektora, žádní další elektoři do toho nebudou zataženi.
Velká škoda, že se před turnajem nikdo na Hofylandu neozval abychom mu něco koupili. Všechno k Warzone mělo 10% slevu, já si hned koupil svého šokera granátníka a už se těším jak si ho namaluju. Turnaj skončil, ceny byli rozdány. Uhrál jsem celkem 13 bodů, i Bax si spravil chuť a skóre oproti sobotě a získal celkem 8 bodů. Skutečně musím potvrdit, že všichni byli na nás velmi milí a také zvědaví, jak jsme na tom ohledně Warzone. Vím, že jsme nezklamali, Poláky příjemně překvapili a dobře prezentovali naši komunitu v Čechách. Snad nás dojede příště více. Mohli bychom třeba ne na mistrovství, ale na turnaj v Bielske Biale, která je kousíček za hranicemi a tudíž časově i finančně přijatelná. Report jsem psal 3 hodiny, tak doufám, že vás zaujal.
Popisy fotek Varšava – Mistrovství Polska ve Warzone 14-16.10. 2005
První snímky jsou pátečního večera před vypuknutím herního šílenství. V obrovských tělocvičnách se hrál Warhammer, na patrech pak ostatní hry. Nafotili jsme s Baxem stoly pro Warzone a na některých zdařilých terénech jsme si vyzkoušeli předváděčku s našimi modely. Poslední fotka zachycuje ceny pro vítěze. Snímky:
Warsava turnaj 001.jpg až Warsava turnaj 025.jpg
A už to vypuklo – polské mistrovství ve Warzone bylo zahájeno. Bax s Bratrstvem hraje první zápas proti Cybertronicu (fotky 30-31), BML první bitvu proti Mishimě (32) a druhou proti Monice s Bauhausem (57-60). Bax hraje třetí bitvu proti Mishimě ve stokách (63,64), já v té chvíli hraji v pustině proti Semaiovým hochům soupeře Kuklika (65-66). Celkově jde o snímky:
Warsava turnaj 030.jpg až Warsava turnaj 067.jpg
Sobotní večer vyplněný pozorováním jiných stolních her a terénů a družbou s Poláky. Snímky:
Warsava turnaj 070.jpg až Warsava turnaj 074.jpg
Neděle – Bax poráží nepříjemného Papa Morino s jeho Kapitolem (75-76), já prohrávám důležitou bitvu s Bauhausem na mostě (79-81) a nakonec i s druhým Bauhasem u základny (87-90).
Momentka se souboje mishimských ještěrek proti bauhauským viktorům (82-83) a nakonec rozdání cen vítězům a noční pohled na dominantu Varšavy (91-95).
Warsava turnaj 075.jpg až Warsava turnaj 095.jpg
Zvláštní pozornost si zasloužila sobotní druhá Baxova bitva proti Wokrzeho Bauhausu, kdy jízdní husaři smetli na mostě posvátné bojovníky Bratrstva.
Warsava turnaj 040.jpg až Warsava turnaj 046.jpg
Sepsal: BML
Přepsal: Mortimer