Setkání příznivců různých deskových, karetních i počítačových her, pořádané Martinem Bartkem z Morie. Warzone měla vyhrazenu celou třídu jen pro sebe. O konání Herdenu vyšla zpráva v brněnské Rovnosti a byla tam dokonce krátká zmínka i o Warzone, protože za námi došel novinář a vyptával se nás, tak alespoň něco…
Sešlo se 8 hráčů plus pár přátel, kteří neměli armádu, ale aspoň se přišli podívat. K tomu se tam zastavovali hloučky hráčů jiných her a se zájmem pozorovali hru a prohlíželi si naše modely. Odehráli jsme několik dobrých vzájemných zápasů, např. Blain se od mistrovství Polska zhlédl v Demnogonisovi a slavil s ním úspěchy.
Nejzajímavější bitva byla ale ta poslední – scénář na velké mapě pro 6 hráčů. Tři strany, hraje se po dvojicích, váš spojenec je naproti, po obou stranách máte nepřátelskou armádu. Cíl scénáře - uprostřed na kopci je uložen posvátný meč Excalibur, kdo jej odnese do své nebo spojenecké nástupní zóny vyhrává.
Dvojice: Dalík+Lukke (Algeroth, Ilian), Roman+Blain (Ilian, Demnogonis) a BML+Gugu (Cybertronic, Mishima).
Hrálo se na 800 bodů a od prvních okamžiků to bylo velká řež. Vtipným momentem bylo, že Roman a Lukke potřebovali Merkurského poskvrnitele, ale měli jenom jednoho. Model ale nebyl slepený, takže jeden hrál se spodní polovinou modelu a druhý s horní polovinou. Jako první se ocitli nejblíže Excalibru oddíly výsadkářů – mishimští Crimsoni a Neronianští legionáři. Infiltrací vysazení Zrcadlouni ihned ztečovali soupeře po levici (byl to Roman) a jeho Brassové. S Dalíkem kterého jsem měl po pravici jsem se dohodl na prozatímním neútočení. Vůbec to byl scénář o tom, kdo koho ukecá a přesvědčí o spolupráci, což dodávalo hře zajímavý náboj. Lukke okamžitě vyslal rychlou rotu Ilianiných dětí na pomoc Neronianům a začal ostřelovat s menším úspěchem Romanovy templáře. Blain okamžitě dropnul svůj Defiler pod a ohrožoval Mishimu radiací, ještě než Cairathi vylezli z útrob ven. Ovšem své Požehnané Legionáře musel přisunout ne proti Mishimě, ale Algerothovi, neboť Dalík dodržel slovo a zaútočil ne na mne, ale na Blaina. V dalším kole, ale Dalík slovo porušil a zaútočil na mé pravé křídlo, když jsem se věnoval Romanovi. Ovšem Dalíkův útok jsem s attily bez problémů ustál a tak odveta pro Dalíka byla krušná, navíc tentokrát s Romanem jsme se aspoň na toto kolo dohodl o neútočení, aby i on se mohl věnovat Lukkemu. Oba jsme to dodrželi a byli rádi, že jsme nemuseli bojovat na dvou frontách. V příštím kole to už zase bylo všechno jinak. Blainovy Cairathi vylezli a během chvilku zredukovali oddíl Hatamotů na polovinu. Mishima se ale nedala a Blain pocítil odvetu záhy. Jelikož byli oba zalezlí v rohu a žádné jiné nepřátelské armády je neohrožovali, Mishima si to v poklidu rozdávala s Demnogonisem. Dalík neúspěšné kouzlí Valpurgiem, který se zmítá po dvě kola v křečích, přičemž je arcimág rád že to vůbec přežije. Romanovi templáři čistí Lukkeho templáře, ale Lukke začíná mít v jejich potyčce navrch. Dobrovolníci odstřelují templáře a zdokonalení chauseři střílí na Neroniany. V dalším kole s Lukkem společně zatlačíme Romana do defenzivy, ten se opevní v baráku. Mishima s Algerothem na opačné straně stolu zase zatlačila Demnogonise. Zbytek oddílu crimsonů vytahuje Excalibur a posouvají ho blíže k zóně Cybertroniku. Ovšem Dalíkův golem temnoty spolu s Lukkeho dětmi osvobozují meč od Crimsonů a naopak ho začínají přenášet k Lukkeho nástupní zóně. Tuším zradu a tak uzavírám s Romanem dohodu a ten se zbytkem templářů útočí na Lukkeho. Romanova armáda je ale příliš zdecimována předešlými útoky a Cybertronik moc daleko vzadu, než aby zasáhl. Takže nakonec Golem předá meč rychlejším jednotkám a Lukke s Dalíkem po zásluze vyhrávají.
Nakonec spokojenost s Herdenem po všech stránkách a rozcházíme se večer domů.